švýcarský podnikatel a humanista, spoluzakladatel Mezinárodního červeného kříže, iniciátor Ženevských úmluv a první nositel Nobelovy ceny za mír z roku 1901.
Zakladatel Henri Dunant
Založení Červeného kříže (1859–1866)
Florence Nightingalová byla anglická ošetřovatelka, autorka odborné literatury a průkopnice srovnávací lékařské statistiky. Pomohla snížit úmrtnost pacientů v nemocnicích řady zemí a založila první zdravotnickou školu pro dívky. Je pokládána za zakladatelku ošetřovatelství jako vědy. Ovlivnila zdravotní péči 19. a 20. století v celém světě.
Síla humanity milosrdenství mezi zbraněmi
V dlouhé lidské historii najdeme mnoho válek. V minulosti se běžně stávalo, že raněné vojáky nikdo neošetřil, že armády útočily proti obyvatelům měst a vesnic a plenily jejich obydlí. Zajatí vojáci bývali bez milosti pobiti.
V polovině devatenáctého století po jedné z velkých bitev té doby navrhl Henri Dunant, aby státy mezi sebou uzavřely smlouvu o tom, že ranění vojáci budou od té chvíle vždy po boji sebráni a ošetřeni. Dále navrhl utvoření celosvětové organizace, která by vychovávala své členy i ostatní občany k tomu, aby dovedli v nouzi poskytnout pomoc druhému.
Na mezinárodním shromáždění v Ženevě byl tak v roce 1863 založen Červený kříž a o rok později přijata Ženevská úmluva chránící raněné v bojích. Od té doby Červený kříž pomáhá všude ve světě – při válkách nebo katastrofách se stará o raněné a osoby bez domova.
Sedm principů Červeného kříže
Mezinárodní výbor Červeného kříže na mezinárodní úrovni organizuje pomoc obětem válek, pomáhá obyvatelstvu v místech zasažených boji, navštěvuje vězněné a dohlíží na zacházení s nimi. Řídí pátrací službu Červeného kříže, která předává zprávy mezi lidmi rozdělenými válkou či katastrofou a také pátrá po pohřešovaných.
Člen Červeného kříže se chová vždy lidsky, s cílem předcházet a zmírňovat každé lidské utrpení. Chce chránit lidský život a zdraví a zajistit respektování lidské bytosti. Napomáhá vzájemnému porozumění, přátelství, spolupráci a trvalému míru mezi všemi národy.
Členové Červeného kříže nedělají při pomoci žádné rozdíly z hlediska národnosti, rasy, náboženství, sociálního zařazení či politické příslušnosti. Pomáhají těm, kteří pomoc nejvíce potřebují úměrně jejich utrpení a potřebnosti.
Aby si Mezinárodní hnutí ČK&ČP uchovalo důvěru všech, neúčastní se nikdy nepřátelských akcí ani sporů politického, náboženského, rasového nebo ideologického rázu.
Činnost Červeného kříže je nezávislá. Řídí se zákony a pomáhá státu, ale nedává se ovlivnit, zejména ne politickými zájmy.
Členové Červeného kříže poskytují pomoc dobrovolně, činnost není vedena touhou po zisku.
V každé zemi může být pouze jedna národní společnost Mezinárodního hnutí ČK&ČP. Musí být otevřena všem a svou humanitární činnost vyvíjet na celém území státu.
Mezinárodní hnutí ČK&ČP je celosvětové. Všechny jeho národní společnosti mají stejná práva, stejnou odpovědnost a povinnost si navzájem pomáhat.
Český Červený kříž
Historie Československého a Českého červeného kříže
Mezinárodní hnutí Červeného kříže a Červeného půlměsíce bylo založeno v r. 1863 O historii ČK&ČP se dočtete v některé z našich publikací.
Historie ČČK sahá až do roku 1868, kdy byl založen Vlastenecký pomocný spolek Červeného kříže pro Království české, jako třináctá národní společnost Červeného kříže na světě.
V menu na této stránce naleznete krátký přehled o historii Československého i Českého červeného kříže, a to od jeho vzniku až po současnost.
Rozdělili jsme ji na 5 období:
1868 – 1919 vznik ČSČK a co mu předcházelo
1919 – 1938 ČSČK od založení po Mnichov 1938
PhDr. Alice Masaryková
Alice Masaryková byla první a jedinou předsedkyní Československého červeného kříže v době mezi světovými válkami. Do funkce byla jmenována dne 6.2.1919 prezidentem republiky T.G.Masarykem a vykonávala ji až do své rezignace v prosinci 1938.
V r. 1921 založila tradici Velikonočních mírů Červeného kříže, na jejímž základě byl později mezinárodně vyhlášen Světový den Červeného kříže (spojen ovšem s pevným datem – 8.květnem – dnem narození zakladatele Červeného kříže H. Dunanta.
Zemřela r. 1966 v Chikagu a r. 1994 byl z iniciativy ČČK její popel převezen do České republiky a uložen do rodinného hrobu na hřbitově v Lánech.
Jménem Alice Masarykové nazval Český červený kříž své nejvyšší vyznamenání zřízené v r.1994 a poprvé udělené v r.2003, u příležitosti 10. výročí samostatné organizace ČČK.
Mezi nositeli medaile A. Masarykové je i J. Kellenberger, nezapomenutelný prezident Mezinárodního výboru ČK v letech 2000-2012.
1939 – 1948
ČSČK za okupace, v exilu a po válce
1948-1989
ČSČK mezi Únorem 1948 a Listopadem 1989
1989 – současnost
ČSČK po sametové revoluci a vznik ČČK